Ankogel je kopec mírně "z ruky". My jsme jeli do Bad Gastein, vlastně až tam, kde koleje mizí ve skále. Auto jsme nechali na nádražíčku Böckstein, kousek od historického portálu tunelu z dob Františka Josefa. Sedli jsme na vlak, projeli tunelem do Mallnitz. Bylo krásné polední sluníčko a my měli "línou......". Tak jsme dali pivko na nádraží, počkali na Postbus a nechali se odvézt k lanovce. Ano, až do výšky 2600 m jsme jeli "po drátu"

Tohle je zřejmě jediná fotka s Ankoglem. Severní stěnu pokrývá celoročně ledovec viditelný zdaleka, ale z jihu vypadá tahle třítisícovka jako......mrňousek. My jsme se na vrchol nedostali. V plánu byl na druhý den, ale zkazilo se počasí.

Od lanovky jsme se vydali po alpské magistrále [502] skoro po vrstevnici, směrem k Osnabrücker hütte, kde jsme chtěli přespat. Na fotce je pohled do údolí k Mallnitz.

Cesta vede pořád nad 2000 m, tak je všude sněhu dost i v červenci. 

A tak je všude dost vody, potůčků, jezírek (1)

Ještě než překročíte Grosselendschart (2674), nejvyšší bod na cestě, rozloučíte se pohledem na protější Maresenspitz (2916) vpravo.

Za hřebenem Vás bude čekat ještě víc sněhu, tak přijde vhod, si trochu "zabruslit" po sněhu dolů. Na fotce je pohled směrem k Hochalm Spitz (3360). 

Tady, pod Vašimi nohami to všechno pramení, zurčí, bublá, bouří. A pár člověků, kteří tu nádheru němě pozorují, můžete vidět TADY

A tak je všude dost vody, potůčků, jezírek (2)

K večeru se nám začalo zatahovat,..........

........ale kráááááásně.

Nocleh na "festovní" Osnabrické chatě. Na druhý den jsme plánovali výstup na Ankogel ze západní strany, přes ledovec. Počasí však nepřálo a my neměli sebou ani mačky ani kousek provázku. 

Druhý den jsme tedy museli stejnou cestou zpět. Začalo pršet a nás zachránila Hannover haus se svou gulášovkou a Kaiserschmornem. Na chatě jsme přečkali největší liják, naposled se ohlédli po blízké kapličce a vydali se do drobného deště směrem dolů. Chvíli po magistrále [502], ale pak odbočka na [516], abychom již nemuseli tunelem.

Malinko nás "vypeklo" místní, krásné, žluté značení. Téměř na všech cedulích bylo "4 hodiny sem", "4 hodiny tam". Nevím, jestli to bylo tím deštěm, ale nám 2 hodiny trvaly 4, 4 hodiny 6......atd., atd.....

Hlavně že přestalo pršet a my mohli taky fotit. Přibylo pár kytiček a dvě zvířata. Najdete je TADY.

A tak je všude dost vody, potůčků, jezírek (3)

Tohle je hřebínek, který i Vy bude muset přejít při zpáteční cestě. Korntauern (2459).

Dole pár kiláčků podél potoka Anlaufbach a budete na nádraží, pokud ho tedy pro tmu ještě uvidíte.....

Cesta z Osnabrücker Hütte, přes Hannover Haus, hřeben Korntauern na nádraží v Böckstein je "kapánek" delší. Proto radím, vyberte si lepší počasí, vezměte sebou mačky, úvaz a kus lana a vezměte to druhý den přes Ankogel,  vyspěte se na Hannoveru a domů jeďte až třetí den.