Do Loferu trefíte přes Salzburg, pak do Německa do Bad Reichenhall, zpátky do Rakouska a Lofer bude za chvilinku. Já vyjel na noc a vyspal se spolu s ostatními kravami na parkovišti. Tedy krávy se asi moc nevyspaly, protože bimbaly těmi zvonci až do rána, ale já byl čilý v 5,00 a hurá do kopců. Údolím Loferer Hochtal po alpské dálnici [601]. Parkoviště je asi v 800 m n.m. Na fotce je údolí pár minut po páté - svítá

Spolehlivé Yahoo.com hlásilo ten den totální jasno. Vypadalo to nadějně

Jak jsem stoupal, byl jsem obklopen všemi těmi "Horny", že jsem některé nedokázal ani identifikovat.

Tenhle bude asi Grosses Reifhorn z boku (2488), ale kdyby se na to dávaly ruce do ohně, dvakrát bych nešel.

Chata Schmidt-Zabierow (1966) je výchozím místem na všechny "Horny" v okolí. Asi nejvíc se odtud chodí na Grosses Hinterhorn, kam vede zřejmě dobrý klettersteig. Já měl však namířeno jinam. Chata se kvůli možným lavinám otevírá až poslední týden v červnu, tak mi tam radlera dali jen tak venku " na stojáka".

Hinterhorn (2506), vlevo s hřebenem po kterém vede ta zajištěná cesta

Hezký pohled k sedlu Wehgrube, kde klettersteig začíná

Já se však vydal po [613]. Záhy jsem se přestal dívat na značky, mapu jsem nepotřeboval a jen jsem se držel partičky přede mnou a jejich stop ve sněhu. Zpočátku pohodička, ale když jsem po hodině došel do sedla u vrcholku Skihörndl a mí "průvodci" byli hluboko dole na druhé straně,  pochopil jsem, že cesta k vrcholu povede jinudy.

Chtěl jsem aspoň vylézt na Skihörndl (2286), ale zdálo se mi, že se skála dost drolí, tak jsem neriskoval. Ale chodí se tam, jen je lepší jít s někým a mít "krapítek" lana a jistit se. Proti mě šel táta s dvěma dětmi na laně a říkal jak je to tam hezké....tak příště

Mně zbylo jen neklesat na mysli a klesnout z (2239) zpátky do 1900 m n.m. a šlapat a šlapat a šlapat... na správný vrchol, po správné cestě...

Vrcholek byl nadosah.

Na lavičce Grosses Ochsenhorn (2511). Začaly se honit mraky. Takové ty polední, které kolem páté zmizí.....

Pohled z vrcholu na blízký Watzmann (2714) a vpravo Hoher Göll (2522). Výhledy na jih byly zahaleny poledními mraky a.....velikým tajemstvím všemocného pána hor......

Při sestupu mi nad hlavou zahoukal kondor a svými pařáty mi rval všechny "vlasy"..... lekl jsem se velice velmi.....sám v té pusté krajině s kondorem......???

Nebyl to kondor.....

Nechal mě žít, tak jsem mohl ještě v klidu vychutnat pohled zpět k vrcholu.

Dolů se šlo hezky, přes četná sněhová pole - jízdou po botách jako na lyžích.

Zpět dole v údolí. Krávy někam odcinkaly, ranní mráčky taky odpluly a objevil se tento vrchol. Sám nevím co to je, ale tipoval bych Grosses Reifhorn.....kdo ví ???